na ca māḿ tāni karmāṇi
nibadhnanti dhanañjaya
udāsīna-vad āsīnam
asaktaḿ teṣu karmasu
na — nikdy; ca — rovněž; mām — Mě; tāni — všechny ty; karmāṇi — činnosti; nibadhnanti — poutají; dhanañjaya — ó uchvatiteli bohatství; udāsīna-vat — jako neutrální; āsīnam — spočívající; asaktam — odpoutaný; teṣu — od těchto; karmasu — činností.
Nikdo by si v této souvislosti neměl myslet, že Nejvyšší Osobnost Božství nic nedělá. V duchovním světě jedná neustále. V Brahma-samhitě (5.6) stojí: atmaramasya tasyasti prakrtya na samagamah — “Pán se vždy věnuje svým věčným, blaženým duchovním činnostem, ale s hmotnými činnostmi nemá nic společného.” O hmotné dění se starají Pánovy různé energie. On sám je vůči těmto činnostem stvořeného světa vždy nezaujatý. To zde vyjadřuje slovo udasina-vat. Přestože dohlíží na nejmenší podrobnosti hmotných činností, zůstává jakoby nezaujatý. Jako příklad může posloužit soudce nejvyššího soudu. Podle jeho nařízení se uskutečňuje mnoho věcí — někdo je oběšen, někdo uvězněn a jinému připadne velké bohatství — ale soudce zůstává nezaujatý. Se všemi těmito zisky a ztrátami nemá nic společného. Podobným způsobem je vždy nezaujatý Pán, třebaže se podílí na veškerém dění. Ve Vedanta-sutře (2.1.34) stojí: visamya-naighrnye na — Pán není na úrovni protikladů hmotného světa; zůstává jimi nedotčen. Ani nelpí na stvoření a zničení. Živé bytosti přijímají různé podoby různých druhů života podle svého dřívějšího jednání. S tím nemá Pán nic společného.