Pro obyčejného člověka je téměř nepředstavitelné, jak může obrovské hmotné stvoření spočívat v Krsnovi. Pán však uvádí příklad, který nám může pomoci tomu porozumět. Nebe je zjevně největším projevem, jaký si dovedeme představit. A vítr či vzduch v něm je nejrozsáhlejším projevem vesmírného světa; jeho proudění ovlivňuje pohyb všeho. Ale přestože je tak mocný, stále spočívá v nebi a nepřesahuje jeho meze. Stejně tak všechny úžasné projevy existují díky nejvyšší vůli Boha a jsou na ní závislé. Říká se, že bez vůle Nejvyšší Osobnosti Božství se nepohne ani stéblo trávy. Vše je tedy v pohybu podle vůle Pána; Jeho vůlí je vše tvořeno, udržováno a ničeno. On je však přesto od všeho vzdálen, tak jako není nebe nikdy ovlivněno prouděním větru.

V Upanisadách je řečeno: yad-bhisa vatah pavate — “Vítr vane ze strachu před Nejvyšším Pánem.” (Taittiriya Upanisad 2.8.1) Brhad-aranyaka Upanisad (3.8.9) uvádí: etasya va aksarasya prasasane gargi surya-candramasau vidhrtau tisthata etasya va aksarasya prasasane gargi dyav-aprthivyau vidhrtau tisthatah. “Měsíc, Slunce a ostatní velké planety se pohybují ze svrchovaného nařízení, pod dohledem Nejvyšší Osobnosti Božství.” Rovněž v Brahma-samhitě (5.52) stojí:

yac-caksur esa savita sakala-grahanam
raja samasta-sura-murtir asesa-tejah
yasyajñaya bhramati sambhrta-kala-cakro
govindam adi-purusam tam aham bhajami

To je popis pohybu Slunce. Uvádí se v něm, že Slunce je jedno z očí Nejvyššího Pána a má nezměrnou schopnost šířit teplo a světlo. Přesto se ale pohybuje po své předem dané oběžné dráze z příkazu a svrchované vůle Govindy. Ve védské literatuře tedy můžeme najít důkazy, že tento hmotný projev, který nám připadá tak úžasný a velký, je zcela pod dohledem Nejvyšší Osobnosti Božství. To bude ještě podrobněji vysvětleno v pozdějších verších této kapitoly.