V tomto verši je jasně naznačeno, že vědomí Krsny je jediným prostředkem k dosažení osvobození od tohoto znečištěného hmotného světa. Někteří bezostyšní tvůrci komentářů překrucují význam toho, co je zde jednoznačně uvedeno — že všechna oddaná služba náleží Nejvyšší Osobnosti Božství, Krsnovi. Odvádějí bohužel pozornost čtenáře k něčemu, co vůbec není vhodné. Nevědí, že Krsnova mysl a Krsna se od sebe neliší. Krsna není obyčejná lidská bytost, ale Absolutní Pravda. Jeho tělo, Jeho mysl a On sám jsou jedno a totéž a jsou absolutní. Bhaktisiddhanta Sarasvati Gosvami cituje z Kurma Purany ve své Anubhasye, komentáři k Caitanya-caritamrtě (u veršů 41 — 48 páté kapitoly Ādi-lily): deha-dehi-vibhedo 'yam nesvare vidyate kvacit. To znamená, že u Krsny, Nejvyššího Pána, není rozdíl mezi Jím samotným a Jeho tělem. Jelikož ale bezohlední autoři komentářů neznají vědu o Krsnovi, pokoušejí se Krsnu skrýt a oddělují Jeho osobnost od Jeho mysli či těla. Přestože je to známka jejich naprosté neznalosti vědy o Krsnovi, někteří na takovém svádění lidí na scestí vydělávají.

Určité osoby mají démonskou povahu — také myslí na Krsnu, avšak nepřátelsky. Příkladem je král Kamsa, Krsnův strýc. I on stále přemýšlel o Krsnovi, ale jako o svém nepříteli. Byl bez ustání plný úzkosti a přemítal, kdy ho Krsna přijde zabít. Takové myšlení nám nepomůže. Musíme na Krsnu myslet s oddanou láskou. To je potom bhakti. Neustále bychom měli příznivě rozvíjet poznání o Krsnovi. A co to znamená? Učit se od pravého učitele. Krsna je Nejvyšší Osobnost Božství a již několikrát jsme uváděli, že Jeho tělo není hmotné, ale sestává z věčného, blaženého poznání. Takové hovory o Krsnovi pomohou každému stát se oddaným. Jiné snahy o poznávání Krsny — využívající špatného zdroje, budou bezvýsledné.

Měli bychom proto upřít svou mysl na věčnou, původní podobu Krsny a uctívat Ho s přesvědčením v srdci, že je Nejvyšší. V Indii je možné spatřit statisíce chrámů zasvěcených uctívání Krsny, kterému se v nich prokazuje oddaná služba. Uctívající při ní má Krsnovi skládat poklony; má před Božstvem sklonit hlavu a zaměstnat ve službě Jemu svou mysl, tělo, činnosti — zkrátka všechno. Díky tomu bude bez odchýlení plně zaujat Krsnou, což mu pomůže přemístit se na Krsnaloku. Nikdo by se neměl nechat zmást bezostyšnými tvůrci komentářů. Je třeba se věnovat devíti metodám oddané služby, které začínají nasloucháním a zpíváním o Krsnovi. Čistá oddaná služba je to nejvyšší, čeho lidská společnost může dosáhnout.

Sedmá a osmá kapitola Bhagavad-gity pojednávají o čisté oddané službě Pánu, prosté spekulativního poznání, mystické yogy a činností prováděných s touhou po jejich plodech. Ti, kdo nejsou úplně očištěni, mohou být přitahováni různými aspekty Nejvyššího, jako jsou neosobní brahmajyoti a lokalizovaná Paramatma, ale čistý oddaný nachází útočiště přímo v oddané službě Nejvyššímu Pánu.

Jedna krásná báseň o Krsnovi líčí, jak jsou lidé uctívající polobohy hloupí a nikdy nedostanou nejvyšší odměnu — Krsnu. Oddanému se sice může zpočátku někdy stát, že se neudrží na úrovni, na které právě je, ale přesto má být považován za lepšího, než jsou všichni filozofové a yogini. Každý by měl vědět, že ten, kdo stále jedná vědom si Krsny, je dokonalý světec. Jeho nahodilých činností, které nejsou oddanou službou, bude ubývat a brzy nepochybně spočine na úrovni naprosté dokonalosti. Čistým oddaným nehrozí poklesnutí, neboť se o ně osobně stará Nejvyšší Pán. Každá inteligentní osoba by proto měla přímo začít rozvíjet vědomí Krsny a žít v hmotném světě šťastně. Nakonec získá nejvyšší odměnu — Krsnu.

Takto končí Bhaktivedantovy výklady k deváté kapitole Srimad Bhagavad-gity, pojednávající o nejdůvěrnějším poznání.