Předchozí verše této kapitoly vyjasnily, že i když Nejvyšší Osobnost Božství vypadá jako lidská bytost, není obyčejným člověkem. Osobnost Božství řídící tvoření, udržování a ničení celého vesmírného projevu, nemůže být lidskou bytostí. Přesto si mnoho hlupáků myslí, že Krsna je jen nějaký mocný člověk. Ve skutečnosti je však původní Osobností Božství, což je potvrzeno v Brahma-samhitě: isvarah paramah krsnah — Krsna je Nejvyšší Pán.

Je mnoho isvarů, vládců, jeden mocnější než druhý. Při běžném řízení záležitostí hmotného světa se setkáváme s nějakým úředníkem či vedoucím, nad nímž stojí tajemník, nad ním ministr a nad ním prezident. Každý z nich je vládce, ale jeden je ovládán druhým. V Brahma-samhitě stojí, že Krsna je svrchovaný vládce — v hmotném i v duchovním světě je nepochybně mnoho vládců, ale Krsna je z nich nejvyšší (isvarah paramah krsnah) a Jeho tělo je sac-cid-ananda, nehmotné.

Hmotná těla nemohou jednat tak úžasně, jak je popsáno v předchozích verších. Pánovo tělo oplývá věčností, blažeností a poznáním. Přestože není obyčejným člověkem, hlupáci se Mu vysmívají, když Ho za něj považují. Jeho tělo je zde nazváno manusim proto, že jedná jako člověk, přítel Arjuny a politik účastnící se bitvy na Kuruksetře. V mnoha směrech jednal jako obyčejný člověk, ale Jeho tělo je ve skutečnosti sac-cid-ananda-vigraha — sestává z věčné blaženosti a absolutního poznání. To je doloženo i v samotných Vedách. Sac-cid-ananda-rupaya krsnaya — “Klaním se Nejvyšší Osobnosti Božství, Krsnovi, který má věčnou a blaženou podobu plnou poznání.” (Gopala-tapani Upanisad 1.1) Tam najdeme i další popisy: tam ekam govindam — “Jsi Govinda, potěšení smyslů a krav.” Sac-cid-ananda-vigraham — “A Tvá podoba je transcendentální. Vyznačuje se úplným poznáním, blažeností a věčností.” (Gopala-tapani Upanisad 1.35)

Bez ohledu na transcendentální vlastnosti Krsnova těla, jež oplývá blažeností a poznáním, znevažuje mnoho takzvaných učenců a autorů komentářů k Bhagavad-gitě Pána Krsnu, když Ho staví do role obyčejného člověka. Takový učenec se sice mohl díky svým předchozím dobrým skutkům narodit jako výjimečný člověk, ale jeho představa Sri Krsny vyplývá z ubohého poznání. Proto je nazván mudha — jedině hlupáci totiž považují Krsnu za obyčejnou lidskou bytost, a dělají to proto, že neznají důvěrné působení Nejvyššího Pána a Jeho různých energií. Nevědí, že Krsna má tělo, které je symbolem úplného poznání a blaženosti, že je vlastníkem všeho, co existuje, a že může komukoliv udělit osvobození. A jelikož nevědí, že má tolik transcendentálních vlastností, vysmívají se Mu.

Nevědí také, že zjevení Nejvyššího Pána, Osobnosti Božství, v tomto hmotném světě je projevem Jeho vnitřní energie. Krsna ovládá hmotnou energii, a jak již bylo uvedeno na několika místech (mama maya duratyaya), sám prohlašuje, že i když je hmotná energie nesmírně silná, je pod Jeho dohledem a ten, kdo se Mu odevzdá, může z její moci uniknout. Jestliže se duše odevzdaná Krsnovi může dostat z vlivu hmotné energie, jak by mohl Nejvyšší Pán, který řídí stvoření, udržování a zničení celých vesmírných světů, mít hmotné tělo jako my? Taková představa Krsny je známkou naprosté hlouposti. Hlupáci ovšem nedovedou pochopit, že Krsna, Osobnost Božství vypadající jako obyčejný člověk, může mít pod kontrolou všechny atomy i obrovskou vesmírnou podobu. Největší a nejmenší věci se vymykají jejich chápání, a tak si nedovedou představit, že osoba s lidskou podobou může zároveň ovládat to, co je nekonečné, i to, co je nepostřehnutelné. A přestože Krsna ovládá nekonečné i konečné, je mimo tyto projevy. V souvislosti s Jeho nepochopitelnou transcendentální energií (yogam aisvaram) je jasně řečeno, že On dokáže ovládat obojí zároveň a přesto stát stranou. I když si hlupáci nedovedou představit, jak může Krsna vypadající jako lidská bytost ovládat nekonečné a konečné, čistí oddaní to uznávají. Vědí, že je Nejvyšší Osobností Božství. Proto se Mu úplně odevzdávají a věnují se rozvíjení vědomí Krsny, oddané službě Pánu.

Pokud jde o Pánovo zjevení v lidské podobě, mezi impersonalisty a personalisty existuje v tomto ohledu mnoho sporů. Když si však ověříme, co uvádí Bhagavad-gita a Srimad-Bhagavatam, autoritativní spisy určené k pochopení vědy o Krsnovi, můžeme poznat, že Krsna je Nejvyšší Osobnost Božství. Není obyčejný člověk, přestože se tak na Zemi zjevil. V první kapitole prvního zpěvu Srimad-Bhagavatamu čteme, že když se mudrci v čele se Saunakou dotazovali na činnosti Krsny, pravili:

krtavan kila karmani
saha ramena kesavah
ati-martyani bhagavan
gudhah kapata-manusah

“Pán Sri Krsna, Nejvyšší Osobnost Božství, spolu s Balaramem hrál, že je lidskou bytostí. Takto skryt vykonal mnoho skutků, které jsou opravdu nadlidské.” (Bhag. 1.1.20) Pánovo zjevení v lidské podobě mate hlupáky. Žádný člověk by nebyl schopen takových úžasných činů, jaké Krsna předvedl za své přítomnosti na planetě Zemi. Když se zjevil před svým otcem Vasudevou a matkou Devaki, měl čtyři ruce, ale po modlitbách svých rodičů se změnil v dítě. Bhagavatam (10.3.46) uvádí: babhuva prakrtah sisuh — od té chvíle se podobal obyčejnému dítěti, obyčejné lidské bytosti. A zde je zase vyjádřeno, že Jeho lidský vzhled je jedním z rysů Jeho transcendentálního těla. V jedenácté kapitole Bhagavad-gity je rovněž uvedeno, že Arjuna se modlil, aby mohl spatřit Krsnovu čtyřrukou podobu (tenaiva rupena catur-bhujena). Po vyjevení této podoby Krsna přijal na Arjunovu žádost znovu svou původní podobu připomínající člověka (manusam rupam). Tyto různé rysy Nejvyššího Pána nejsou rysy obyčejné lidské bytosti.

Někteří z těch, kdo se Krsnovi vysmívají a jsou nakaženi mayavadskou filozofií, se snaží dokázat, že Krsna je jen obyčejný člověk, citováním následujícího verše ze Srimad-Bhagavatamu (3.29.21): aham sarvesu bhutesu bhutatmavasthitah sada — “Nejvyšší je v každé živé bytosti.” Místo abychom však sledovali výklady samozvaných osob, jež se Krsnovi vysmívají, měli bychom si raději povšimnout výkladů, které k tomuto verši napsali vaišnavští acaryové, jako jsou Jiva Gosvami a Visvanatha Cakravarti Thakura. Jiva Gosvami ve svém komentáři uvádí, že Krsna v podobě své úplné expanze setrvává v pohyblivých i nehybných bytostech a je známý pod jménem Paramatma či Nadduše — když tedy oddaný-začátečník věnuje pozornost pouze arca-murti neboli podobě Nejvyššího Pána dlící v chrámu a nectí jiné živé bytosti, nemá jeho uctívání Pánovy chrámové podoby žádnou cenu. Více než oddaných si všímá Božstva v chrámu, a Visvanatha Cakravarti Thakura proto upozorňuje, že toto smýšlení je třeba napravit. Oddaný má vidět, že Krsna je v podobě Paramatmy v srdci každého, a že každé tělo je tedy chrámem Nejvyššího Pána. Tak jako se projevuje úcta chrámu Pána, má se náležitě ctít i každé tělo, ve kterém dlí Paramatma. Je třeba všem projevovat patřičnou úctu a nikdy nikoho nepřehlížet.

Je také mnoho impersonalistů, kteří zesměšňují chrámové uctívání a říkají: “Když je Bůh všude, proč se omezovat na Jeho uctívání v chrámu?” Ale je-li Bůh všude, není snad v chrámu či Božstvu? Zatímco impersonalista a personalista se spolu budou přít neustále, dokonalý oddaný setrvávající na úrovni vědomí Krsny dobře ví, že přestože je Krsna Nejvyšší Osobnost, zároveň prostupuje vším. To dokládá Brahma-samhita. Krsna má své osobní sídlo Goloku Vrndavanu, které nikdy neopouští, a přesto je prostřednictvím svých různých energetických projevů a své úplné expanze všude, ve všech částech hmotného a duchovního stvoření.