Ten, kdo provádí yogu, má být odhodlaný a trpělivě pokračovat, aniž by se odchýlil. Měl by si být jistý konečným úspěchem, držet se této cesty s neochabující vytrvalostí a nenechat se odradit, jestliže se úspěch nedostaví okamžitě. Pokud bude ve svém úsilí nezlomný, jeho úspěch je zaručen. Rupa Gosvami prohlašuje:

utsahan niscayad dhairyat
tat-tat-karma-pravartanat
saṅga-tyagat sato vrtteh
sadbhir bhaktih prasidhyati

“Úspěšně realizuje proces bhakti-yogy ten, kdo je z celého srdce nadšený, vytrvalý, odhodlaný, plní předepsané povinnosti ve společnosti oddaných a beze zbytku se věnuje činnostem, které jsou na úrovni kvality dobra.” (Upadesamrta 3)

Co se týče odhodlání, je třeba se řídit příkladem vrabčí samičky, která ztratila vajíčka ve vlnách oceánu. Stalo se, že jednou snesla vajíčka na mořském břehu, ale vlny jí je odnesly. To ji nesmírně rozzlobilo a požádala oceán, aby vajíčka vrátil. Ten si její žádosti vůbec nevšímal. Rozhodla se proto, že oceán vysuší, a začala z něho odnášet vodu ve svém zobáčku. Když ostatní viděli její absurdní odhodlání, smáli se jí. Zpráva o jejím počínání se šířila a nakonec se to dozvěděl i Garuda, obrovský pták, který nosí Pána Visnua. Pocítil ke svému malému ptačímu sourozenci soucit a letěl za ním. Odhodlání malého ptáčka Garudu velice potěšilo a slíbil, že mu pomůže. Nařídil oceánu, aby vajíčka raději vrátil, nebo se sám ujme ptáčkovy práce. Toho se oceán zalekl a vajíčka opravdu vrátil. Tak byl ptáček milostí Garudy nakonec šťastný.

Také provádění yogy — konkrétně bhakti-yogy — se může zdát velmi obtížné. Tomu, kdo však dodržuje zásady s velkou odhodlaností, se od Pána jistě dostane pomoci. Říká se: “Pomož si, a Bůh ti pomůže.”