बाह्यस्पर्शेष्वसक्तात्मा विन्दत्यात्मनि यत् सुखम् ।
स ब्रह्मयोगयुक्तात्मा सुखमक्षयमश्नुते ॥२१॥

bāhya-sparśeṣv asaktātmā

vindaty ātmani yat sukham

sa brahma-yoga-yuktātmā

sukham akṣayam aśnute

bāhya-sparśeṣu — ve vnějším smyslovém požitku; asakta-ātmā — ten, kdo neulpívá; vindati — nachází potěšení; ātmani — ve vlastním já; yat — to, které; sukham — štěstí; saḥ — on; brahma-yoga — soustředěním na Brahman; yukta-ātmā — vnímající vlastní já; sukham — štěstí; akṣayam — neomezené; aśnute — vychutnává.


Text

Takovou osvobozenou osobu, která zná vlastní já, neláká hmotný smyslový požitek; těší se z požitku ve svém nitru a je stále v tranzu. Jelikož je soustředěná na Nejvyššího, vychutnává neomezené štěstí.

Purport

Velký oddaný Sri Yamunacarya, který si byl plně vědom Krsny, řekl:

yad-avadhi mama cetah krsna-padaravinde
nava-nava-rasa-dhamany udyatam rantum asit
tad-avadhi bata nari-saṅgame smaryamane
bhavati mukha-vikarah susthu nisthivanam ca

“Od té doby, co prokazuji transcendentální láskyplnou službu Krsnovi a nacházím v Něm stále novou blaženost, si nad myšlenkou na sexuální požitek musím odplivnout a rty se mi zkřiví nechutí.” Každý, kdo je na úrovni brahma-yogy neboli vědomí Krsny, je tak pohroužený v láskyplné službě Pánu, že zcela ztrácí chuť na veškerý hmotný požitek smyslů. Největším hmotným požitkem je požitek ze sexu. Jeho kouzlo hýbe celým světem a materialista bez této motivace není vůbec schopen pracovat. Avšak ten, kdo rozvíjí vědomí Krsny, dokáže jednat s velkým úsilím bez sexuálního požitku, kterému se naopak vyhýbá. To je zkouška v duchovní realizaci. Duchovní realizace a sexuální požitek nejdou dobře k sobě. Osobu vědomou si Krsny nepřitahuje smyslový požitek žádného druhu, protože je osvobozenou duší.