Bhagavad-gita učí, že sadhu (světec) je ten, kdo si je vědom Krsny. Někdo může vypadat jako bezbožný, ale pokud v plné míře projevuje příznaky vědomí Krsny, je třeba ho považovat za sadhua. Slovo duskrtam (ničemové) se naproti tomu vztahuje na ty, kdo o vědomí Krsny nejeví zájem. Tito jedinci jsou vždy popisováni jako hlupáci a nejníže stojící lidé, třebaže se možná honosí světským vzděláním. Naopak ten, kdo výhradně a bez ustání jedná vědom si Krsny, je uznáván za sadhua, i kdyby nebyl ani učený, ani kulturně vyspělý. Co se týče ateistů, Nejvyšší Pán nemusí osobně přicházet, aby je zničil, jak to učinil v případě démonů Ravany a Kamsy. Má mnoho zprostředkovatelů, kteří jsou schopni démony přemoci. Sestupuje však zvláště proto, aby upokojil své čisté oddané, které démoni neustále sužují. Démon sužuje oddaného dokonce i tehdy, když je shodou okolností jeho příbuzným. Prahlada Maharaja byl synem Hiranyakasipua, ale ten s ním přesto jednal nesmírně krutě. A Devaki, matka Krsny, byla Kamsovou sestrou, a přesto ji a jejího manžela Vasudevu démon Kamsa sužoval jen z toho důvodu, že se jim měl narodit Krsna. Pán Krsna se tedy zjevil, především aby vysvobodil Devaki; ani ne tak kvůli tomu, aby zabil Kamsu — obojí však bylo provedeno zároveň. Proto je zde řečeno, že Pán přichází v různých inkarnacích, aby vysvobodil oddané a přemohl ničemné démony.

Následující verše Caitanya-caritamrty od Krsnadase Kaviraje (Madhya 20.263-264) přehledně uvádějí tyto charakteristiky inkarnace:

srsti-hetu yei murti prapañce avatare
sei isvara-murti ’avatara' nama dhare

mayatita paravyome sabara avasthana
visve avatari' dhare ’avatara' nama

“Osobnost Božství sestupuje z Božího království do hmotného světa. Podoba, ve které takto sestupuje, se nazývá avatara, inkarnace. Tyto podoby sídlí v duchovním světě, v Božím království, a když sestoupí do hmotného stvoření, nesou jméno avatara.”

Jsou různé druhy avatarů — purusavatarové, gunavatarové, lilavatarové, sakty-avesa avatarové, manvantara-avatarové a yugavatarové — a ti všichni se zjevují přesně podle časového plánu v celém vesmíru. Pán Krsna je však původní Pán, zdroj všech avatarů. Sestupuje za určitým účelem, zbavit úzkosti čisté oddané, kteří Ho dychtí vidět při Jeho původních vrndávanských zábavách. Hlavním cílem avatara Krsny je tedy potěšit své čisté oddané.

Pán říká, že sestupuje v každém věku; to znamená i ve věku Kali. Jak je uvedeno ve Srimad-Bhagavatamu, inkarnací ve věku Kali je Pán Caitanya Mahaprabhu, který šířil uctívání Krsny sankírtanovým hnutím (společným zpíváním svatých jmen) a rozšířil vědomí Krsny po celé Indii. Předpověděl, že tato sankírtanová kultura se bude šířit po celém světě, od města k městu a od vesnice k vesnici. Pán Caitanya jakožto inkarnace Krsny, Osobnosti Božství, je popisován skrytě — nikoliv přímo — v důvěrných částech zjevených písem, jako jsou Upanisady, Mahabharata a Bhagavatam. Pro oddané Pána Krsny je sankírtanové hnutí Pána Caitanyi velice přitažlivé. Tento Pánův avatara ničemy nezabíjí, ale ze své bezpříčinné milosti je vysvobozuje.