Oběti lze rozdělit do různých skupin. Někteří lidé obětují své vlastnictví dáváním různých milodarů. V Indii zakládají bohatí obchodníci a ksatriyové různé dobročinné ústavy, jako jsou dharma-sala, anna-ksetra, atithi-sala, anathalaya a vidya-pitha. I v jiných zemích je zřizováno mnoho nemocnic, starobinců a podobných dobročinných zařízení, která chudým poskytují jídlo, vzdělání a lékařskou péči zdarma. Všechny tyto dobročinné skutky se nazývají dravyamaya-yajña. Jiní lidé zase pro zlepšení svých životních podmínek či dosažení vyšších planet tohoto vesmíru dobrovolně podstupují mnohé druhy askeze, jako je například candrayana a caturmasya. Ty vyžadují obtížné sliby života podle jistých přísných pravidel. Například ten, kdo chce dodržet slib caturmasyi, se po dobu čtyř měsíců (od července do října) neholí, nejí určitá jídla, nejí dvakrát, ale jen jednou denně, a neopouští domov. Taková oběť pohodlí se nazývá tapomaya-yajña. Další lidé se oddávají různým druhům mystické yogy, jako je Patañjaliho yoga (s cílem splynutí s bytím Absolutního) nebo hatha-yoga či astaṅga-yoga (s cílem být v určitých věcech dokonalý). A další cestují na veškerá posvátná poutní místa. Všechny tyto činnosti se nazývají yoga-yajña, oběť konaná pro jistý druh dokonalosti v hmotném světě. Někteří se zase zabývají studiem různých védských písem, zvláště Upanisad a Vedanta-suter či filozofie sankhyi. To vše se nazývá svadhyaya-yajña neboli oběť formou studia. Všichni tito yogini se s vírou věnují konání různých druhů oběti a usilují o život na vyšší úrovni. Rozvíjení vědomí Krsny se ovšem od toho všeho liší, jelikož je službou přímo Nejvyššímu Pánu. Vědomí Krsny nelze dosáhnout žádnou z výše uvedených obětí, ale jen milostí Pána a Jeho pravých oddaných. Je tedy transcendentální.