यस्त्विन्द्रियाणि मनसा नियम्यारभतेऽर्जुन ।
कर्मेन्द्रियैः कर्मयोगमसक्तः स विशिष्यते ॥ ७॥

yas tv indriyāṇi manasā

niyamyārabhate 'rjuna

karmendriyaiḥ karma-yogam

asaktaḥ sa viśiṣyate

yaḥ — ten, kdo; tu — ale; indriyāṇi — smysly; manasā — myslí; niyamya — ovládat; ārabhate — začíná; arjuna — ó Arjuno; karma-indriyaiḥ — činnými smysly; karma-yogam — oddanost; asaktaḥ — bez ulpívání; saḥ — on; viśiṣyate — je mnohem lepší.


Text

Snaží-li se naopak upřímný člověk myslí ovládat činné smysly a začne se bez ulpívání věnovat karma-yoze (na úrovni vědomí Krsny), stojí mnohem výš.

Purport

Je mnohem lepší zůstat u svého zaměstnání a realizovat cíl života, kterým je vysvobození z pout hmoty a návrat do Božího království, než se stát falešným transcendentalistou s vidinou prostopášného žití a uspokojování smyslů. V našem nejvyšším zájmu (svartha-gati) je dospět k Visnuovi. Celé varnášramské zřízení je plánované tak, aby nám k tomu pomohlo. I hospodář může dosáhnout tohoto životního cíle usměrněnou službou s vědomím Krsny. V zájmu seberealizace je možné žít usměrněným životem, podle pokynů saster, a bez ulpívání se i nadále věnovat své práci. Tímto způsobem lze dosahovat pokroku. Upřímný člověk, který praktikuje tuto metodu, je v mnohem lepším postavení než podvodník, jenž vystavuje na odiv takzvanou duchovnost, aby oklamal nevinnou veřejnost. Poctivý metař ulice daleko převyšuje falešného yogina, který medituje jen proto, aby si vydělal na živobytí.