Živá bytost jakožto nedílná část Nejvyššího je původně duchovní a čistá, prostá jakéhokoliv hmotného znečištění. Svou povahou tedy nepodléhá hříchům hmotného světa. Když je však ve styku s hmotnou přírodou, dopouští se bez váhání mnoha hříšných činů, a někdy dokonce i proti své vůli. Arjunova otázka položená Krsnovi, týkající se zvrácené povahy živých bytostí, je proto aktuální. Živá bytost někdy ani nechce jednat hříšně, a přesto je k tomu donucena. K hříšnému jednání však člověka nedohání Nadduše v srdci — má to jinou příčinu. To Pán vysvětlí v dalším verši.