sadṛśaḿ ceṣṭate svasyāḥ
prakṛter jñānavān api
prakṛtiḿ yānti bhūtāni
nigrahaḥ kiḿ kariṣyati
sadṛśam — podle; ceṣṭate — snaží se; svasyāḥ — svými vlastními; prakṛteḥ — kvality přírody; jñāna-vān — učený; api — ačkoliv; prakṛtim — povaha; yānti — podrobují se; bhūtāni — všechny živé bytosti; nigrahaḥ — potlačování; kim — co; kariṣyati — zmůže.
Nikdo se nemůže zbavit vlivu kvalit hmotné přírody, dokud nesetrvává na transcendentální úrovni vědomí Krsny. Ve čtrnáctém verši sedmé kapitoly to potvrzuje samotný Pán. Ani ten největší světský vzdělanec se tedy nemůže vysvobodit ze zajetí mayi pomocí pouhého teoretického poznání neboli odlišení duše od těla. Je mnoho takzvaných spiritualistů, kteří se navenek staví jako pokročilí v transcendentální vědě, ale uvnitř či ve svém osobním životě jsou zcela pod vlivem určitých kvalit přírody, jež nejsou schopni překonat. Akademicky může být člověk vysoce vzdělaný, ale následkem dlouhotrvajícího styku s hmotnou přírodou je spoután. Vědomí Krsny pomáhá živé bytosti uniknout z hmotného zajetí, i když koná své předepsané povinnosti týkající se hmotného života. Nikdo by se proto neměl zříkat svých pracovních povinností, aniž by si byl plně vědom Krsny. Člověk by neměl znenadání zanechat plnění předepsaných povinností a nepřirozeně ze sebe dělat yogina či transcendentalistu. Je lépe setrvat ve svém nynějším postavení a snažit se dosáhnout vědomí Krsny pod vedením vyšší autority. Tak se lze vysvobodit ze zajetí Krsnovy mayi.