Dvě osoby — jedna vědomá si Krsny a druhá, která má hmotné vědomí — jež jsou zaměstnané stejnými činnostmi, mohou zdánlivě jednat na téže úrovni, ale ve skutečnosti se jejich postavení propastně liší. Osoba, která má hmotné vědomí, je působením falešného ega přesvědčena, že je vykonavatelem všeho. Neví, že tělo vytváří hmotná příroda, jež jedná pod dohledem Nejvyššího Pána. Materialistovi chybí poznání o tom, že z konečného hlediska je pod kontrolou Krsny. Člověk nacházející se na úrovni falešného ega si přivlastňuje veškeré zásluhy za to, že dělá vše nezávisle, a to je známkou jeho nevědomosti. Neví, že hrubohmotné a jemnohmotné tělo jsou výtvory hmotné přírody, které vznikly na pokyn Nejvyšší Osobnosti Božství, a že činnosti těla a mysli mají být proto zaměstnány ve službě Krsnovi, v jednání s vědomím Krsny. Nevědomá osoba zapomíná na to, že Nejvyšší, Osobnost Božství, je také známý pod jménem Hrsikesa neboli Pán smyslů hmotného těla. Člověk podléhající nevědomosti totiž dlouho zneužíval svých smyslů k získávání smyslového požitku, a následně je zmaten falešným egem, kvůli čemuž zapomíná na svůj věčný vztah s Krsnou.