saktāḥ karmaṇy avidvāḿso
yathā kurvanti bhārata
kuryād vidvāḿs tathāsaktaś
cikīrṣur loka-sańgraham
saktāḥ — ulpívající; karmaṇi — při plnění předepsaných povinností; avidvāṁsaḥ — nevědomí; yathā — stejně jako; kurvanti — konají; bhārata — ó potomku Bharaty; kuryāt — má konat; vidvān — učený; tathā — takto; asaktaḥ — bez ulpívání; cikīrṣuḥ — toužící vést; loka-saṅgraham — širokou veřejnost.
Ten, kdo si je vědom Krsny, a ten, kdo není, se od sebe liší přáními. První nedělá nic, co by nevedlo k rozvinutí vědomí Krsny. Může dokonce jednat naprosto stejně jako nevědomý člověk, který příliš ulpívá na hmotných činnostech; jeden z nich však tímto způsobem jedná, aby uspokojil své smysly, zatímco druhý tak usiluje o to, aby uspokojil Krsnu. Od osoby vědomé si Krsny se tedy očekává, že lidem ukáže, jak jednat a jak použít výsledky svého jednání v zájmu vědomí Krsny.