यस्त्वात्मरतिरेव स्यादात्मतृप्तश्च मानवः ।
आत्मन्येव च सन्तुष्टस्तस्य कार्यं न विद्यते ॥१७॥

yas tv ātma-ratir eva syād

ātma-tṛptaś ca mānavaḥ

ātmany eva ca santuṣṭas

tasya kāryaḿ na vidyate

yaḥ — ten, kdo; tu — ale; ātma-ratiḥ — nachází potěšení ve vlastním já; eva — jistě; syāt — zůstává; ātma-tṛptaḥ — osvícen; ca — a; mānavaḥ — člověk; ātmani — v sobě; eva — pouze; ca — a; santuṣṭaḥ — dokonale naplněn; tasya — jeho; kāryam — povinnost; na — ne; vidyate — existuje.


Text

Avšak pro toho, kdo nachází potěšení ve vlastním já, jehož lidský život je životem seberealizace a jenž je vnitřně spokojený a naplněný — pro toho neexistuje žádná povinnost.

Purport

Ten, kdo si je plně vědom Krsny a je svým jednáním s vědomím Krsny zcela uspokojen, již nemusí plnit žádnou povinnost. Jeho vědomí Krsny ho okamžitě očišťuje od jakékoliv bezbožnosti v jeho nitru, což by si jinak vyžadovalo tisíce yajñí. Díky této očistě vědomí je zcela ujištěn o svém věčném postavení ve vztahu s Nejvyšším. Jeho povinnost je tak milostí Pána jasná, a on proto již nemá žádné závazky vůči Vedám. Taková osoba vědomá si Krsny se již nezajímá o hmotné činnosti a nenachází potěšení v hmotných zdrojích, jako je víno, ženy a podobné příčiny poblouznění.