योगस्थः कुरु कर्माणि सङ्गं त्यक्त्वा धनंजय ।
सिद्ध्यसिद्ध्योः समो भूत्वा समत्वं योग उच्यते ॥४८॥

yoga-sthaḥ kuru karmāṇi

sańgaḿ tyaktvā dhanañjaya

siddhy-asiddhyoḥ samo bhūtvā

samatvaḿ yoga ucyate

yoga-sthaḥ — vyrovnaný; kuru — konej; karmāṇi — své povinnosti; saṅgam — ulpívání; tyaktvā — zříkající se; dhanañjaya — ó Arjuno; siddhi-asiddhyoḥ — v úspěchu i neúspěchu; samaḥ — vyrovnaný; bhūtvā — stát se; samatvam — vyrovnanost; yogaḥ — yoga; ucyate — nazývá se.


Text

Ó Arjuno, zřekni se všeho ulpívání na úspěchu či neúspěchu a konej svou povinnost vyrovnaně. Taková vyrovnanost se nazývá yoga.

Purport

Krsna Arjunovi říká, že má jednat na úrovni yogy. Co je yoga? Je to soustředění mysli na Nejvyššího pomocí ovládání věčně neklidných smyslů. A kdo je Nejvyšší? Samotný Pán. Jelikož On sám Arjunovi říká, aby bojoval, výsledky se Arjuny netýkají. Zisk či vítězství je věcí Krsny; Arjunovi Pán pouze radí, aby jednal podle Jeho pokynů. Řídit se Krsnovými pokyny je skutečná yoga, a to je také podstata činností v procesu rozvíjení vědomí Krsny. Jedině díky vědomí Krsny se lze zříci vlastnického pocitu. Je nutné se stát služebníkem Krsny neboli služebníkem Krsnova služebníka. To je správný způsob, jak plnit povinnost s vědomím Krsny, a to samo může živé bytosti pomoci jednat na úrovni yogy.

Arjuna je ksatriya, a jako takový má své místo v systému varnasrama-dharmy. Ve Visnu Puraně je řečeno, že cílem varnasrama-dharmy je uspokojit Visnua. Nikdo by neměl uspokojovat sám sebe, jak je pravidlem v hmotném světě — každý by měl uspokojovat Krsnu. Pokud tedy někdo neuspokojuje Krsnu, nemůže správně dodržovat zásady varnasrama-dharmy. Arjuna zde nepřímo dostal radu, aby jednal tak, jak mu Krsna říká.