Pán Krsna nyní přímo říká, že Arjuna má bojovat pro samotný boj, protože bitvu si přeje On sám. Při činnostech spojených s vědomím Krsny se nebere v úvahu štěstí či neštěstí, ztráta nebo zisk, vítězství či porážka. Pochopení, že vše se má vykonávat pro Krsnu, je známkou transcendentálního vědomí; neexistují zde tedy žádné reakce za hmotné činnosti. Ten, kdo jedná v zájmu dosažení vlastního smyslového požitku — ať je to pod vlivem kvality dobra nebo kvality vášně, je vystaven dobrým nebo špatným následkům. Avšak ten, kdo se zcela odevzdal při činnostech spojených s vědomím Krsny, již není nikomu zavázán a nikomu nic nedluží, jako je tomu v případě běžného jednání. Je řečeno:

devarsi-bhutapta-nrnam pitṝnam
na kiṅkaro nayam rni ca rajan
sarvatmana yah saranam saranyam
gato mukundam parihrtya kartam

“Kdokoliv se zřekl všech dalších povinností a zcela se odevzdal Krsnovi, Mukundovi, již není dlužníkem a nikomu není zavázán — polobohům, mudrcům, dalším živým bytostem, příbuzným, celému lidstvu ani předkům.” (Bhag. 11.5.41) To Krsna Arjunovi v tomto verši nepřímo naznačil a v následujících verších celé téma ještě více vyjasní.