Když je vtělená živá bytost zasažena smrtící zbraní, je třeba vědět, že ona sama v těle není zabita. Duše je tak malá, že ji není možné zabít žádnou hmotnou zbraní. To bude zřejmé z následujících veršů. Živá bytost ani nemůže být zabita, jelikož je duchovní. Tím, co je zabito, nebo co má být zabito, je pouze tělo. To však v žádném případě nevybízí k zabíjení těl. Ve védské literatuře najdeme pokyn: ma himsyat sarva bhutani, “Nikdy se na nikom nedopouštěj násilí.” Chápání, že živá bytost není nikdy zabita, nepodporuje ani zabíjení zvířat. Neschválené zabití jakéhokoliv těla je ohavné a podléhá trestu jak státního, tak Pánova zákona. Arjuna je však v jiné situaci — má zabíjet v zájmu principu náboženství, nikoliv z rozmaru.