śarīraḿ yad avāpnoti
yac cāpy utkrāmatīśvaraḥ
gṛhītvaitāni saḿyāti
vāyur gandhān ivāśayāt
śarīram — tělo; yat — jako; avāpnoti — dostává; yat — jako; ca api — také; utkrāmati — opouští; īśvaraḥ — pán těla; gṛhītvā — beroucí; etāni — všechna tato; saṁyāti — odchází; vāyuḥ — vzduch; gandhān — vůně; iva — jako; āśayāt — z jejich zdroje.
Zde je živá bytost popisována slovem isvara, vládce svého těla. Jestliže si to přeje, může své tělo zaměnit za lepší nebo také přejít na nižší úroveň. Má nepatrnou nezávislost. To, jaká změna její tělo čeká, závisí na ní samotné. Vědomí, které si vytvořila, ji ve chvíli smrti přenese do těla dalšího druhu. Pokud si vytvořila vědomí podobné kočičímu nebo psímu, určitě dostane tělo kočky nebo psa, a pokud soustředila své vědomí na božské vlastnosti, bude mít tělo poloboha. A jestliže má vědomí Krsny, dostane se na Krsnaloku v duchovním světě a bude žít s Krsnou. Není pravda, že po zničení těla je se vším konec. Individuální duše se převtěluje z jednoho těla do druhého a její nynější tělo a činnosti jsou základem jejího dalšího těla. Podle své karmy dostane jiné tělo, které bude muset v pravý čas znovu opustit. Zde je řečeno, že jemnohmotné tělo, které v sobě nese pojetí budoucího těla, je tím, co zajistí úplné projevení dalšího těla v příštím životě. Toto převtělování z jednoho těla do druhého a existenční zápas po dobu pobytu v určitém těle se nazývá karsati neboli boj o přežití.