Slunce šíří své neomezené paprsky na všechny strany a s Nadduší neboli Nejvyšší Osobností Božství je tomu podobně. Pán existuje ve své všeprostupující podobě a v Něm existují všechny individuální živé bytosti, od prvního velkého učitele jménem Brahma až po malé mravence. To je nekonečně mnoho hlav, nohou, rukou a očí a nekonečně mnoho živých bytostí. Všechny existují v Nadduši a spočívají na Ní; Nadduše tedy prostupuje vším. Individuální duše však nemůže říci, že má ruce, nohy a oči všude. To není možné. Domnívá-li se, že pod vlivem nevědomosti si není vědoma svých nohou a rukou, které jsou všude, nicméně že na tuto úroveň dospěje poté, co dosáhne správného poznání, pak si ve svém uvažování odporuje. Individuální duše podlehla podmínění způsobenému hmotnou přírodou, a nemůže být tedy svrchovaná. Nejvyšší Pán se od individuální duše liší. Může například natahovat svou ruku bez omezení, což duše nemůže. V Bhagavad-gitě Pán říká, že od každého přijme nabídnutý květ, ovoce nebo vodu. Jak je může přijmout, je-li daleko? To je Jeho všemohoucnost — přestože neopouští své sídlo, které je od Země velice vzdálené, může natáhnout ruku, aby přijal, co Mu kdo nabízí. Taková je Jeho moc. V Brahma-samhitě (5.37) čteme: goloka eva nivasaty akhilatma-bhutah — Nejvyšší Pán je všude, přestože se neustále oddává zábavám na své transcendentální planetě. Individuální duše o sobě nemůže tvrdit, že je všeprostupující. Tento verš tedy nepopisuje individuální duši, ale Nejvyšší Duši, Osobnost Božství.