Zde se jasně říká, že oddaným se dostává velkého štěstí, neboť je Pán rychle vysvobodí z hmotné existence. Ten, kdo vykonává čistou oddanou službu, pozná, že Bůh je velký a individuální duše je vůči Němu v podřízeném postavení. Její povinností je Mu sloužit, a jestliže to nedělá, bude sloužit mayi.

Jak již bylo uvedeno, Nejvyššího Pána Krsnu lze znát pouze oddanou službou. Proto je třeba být plně oddán. Aby někdo Pána dosáhl, měl by na Něho zcela upřít svou mysl a pracovat jen pro Něj. Nezáleží na tom, jakou práci dělá, ale má ji dělat výhradně pro Krsnu. To je očekávaná úroveň oddané služby. Oddaný si nepřeje nic jiného než potěšení Nejvyšší Osobnosti Božství. Jeho životním posláním je potěšit Krsnu a Krsnově spokojenosti může obětovat vše, jak to učinil Arjuna v bitvě na Kuruksetře. Způsob, kterým toho dosáhne, je velmi jednoduchý — může se věnovat svému zaměstnání a přitom zpívat Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare. Toto transcendentální zpívání způsobí, že ho bude Osobnost Božství přitahovat.

Nejvyšší Pán zde slibuje, že čistého oddaného, který takto jedná, neprodleně vysvobodí z oceánu hmotné existence. Ti, kdo jsou pokročilí v yoze, se s její pomocí mohou z vlastní vůle přemístit na jakoukoliv planetu a jiní využívají možnosti jinak. Avšak o oddaném se zde jasně říká, že se ho ujme samotný Pán. Nemusí čekat, až nabyde dostatek zkušeností, aby se mohl přemístit do duchovního nebe.

Ve Varaha Puraně je tento verš:

nayami paramam sthanam
arcir-adi-gatim vina
garuda-skandham aropya
yatheccham anivaritah

Tím je řečeno, že oddaný nemusí provádět astaṅga-yogu, aby se přemístil na duchovní planety. Zodpovědnost za něj přebírá sám Nejvyšší Pán, který jasně říká, že se osobně stává zachráncem. Dítě je v bezpečí, protože jeho rodiče se starají o vše, co potřebuje. Podobně oddaný nemusí vyvíjet úsilí, aby se pomocí yogy dostal na jiné planety. Místo toho Nejvyšší Pán ze své nesmírné milosti okamžitě přiletí na svém ptačím přepravci Garudovi a oddaného vysvobodí z hmotné existence. Ten, kdo spadl do oceánu, sice může usilovně zápasit o život a být sebelepším plavcem, ale sám se není schopen zachránit. Pokud však někdo přispěchá a z vody ho vytáhne, je záchrana snadná. Podobným způsobem Pán vysvobozuje oddaného z hmotné existence. Je třeba jen uplatnit v praxi snadný proces rozvíjení vědomí Krsny a plně se zaměstnat oddanou službou. Všichni inteligentní lidé by měli dát vždy přednost oddané službě před všemi ostatními cestami. To je potvrzeno ve spisu jménem Narayaniya:

ya vai sadhana-sampattih
purusartha-catustaye
taya vina tad apnoti
naro narayanasrayah

Tento verš učí, že se nemáme věnovat různým procesům plodonosných činností ani rozvíjet poznání myšlenkovou spekulací. Ten, kdo se odevzdává Nejvyšší Osobnosti, může získat veškerý přínos dosažitelný jinými procesy yogy, spekulací, obřady, oběťmi, rozdáváním milodarů a tak dále. To je zvláštní požehnání, které skýtá oddaná služba.

Stačí, aby oddaný Pána zpíval svaté jméno Krsny: Hare Krsna, Hare Krsna, Krsna Krsna, Hare Hare / Hare Rama, Hare Rama, Rama Rama, Hare Hare — a může snadno a šťastně dospět k nejvyššímu cíli. Tohoto cíle ovšem nelze dosáhnout žádným jiným náboženským postupem.

Závěr Bhagavad-gity je předložen v osmnácté kapitole:

sarva-dharman parityajya
mam ekam saranam vraja
aham tvam sarva-papebhyo
moksayisyami ma sucah

Každý jednotlivec se má zříci všech ostatních metod seberealizace a pouze vykonávat oddanou službu s vědomím Krsny. To mu umožní dosáhnout nejvyšší dokonalosti, kterou život nabízí. Nemusí brát v úvahu hříšné činnosti svého dřívějšího žití, protože starost o něj plně přebírá Nejvyšší Pán. Neměl by tedy vyvíjet neúčelnou snahu o osvobození prostřednictvím duchovní realizace. Nechť každý přijme útočiště u svrchovaného všemocného Boha, Krsny. To je nejvyšší dokonalost života.