ये त्वक्षरमनिर्देश्यमव्यक्तं पर्युपासते ।
सर्वत्रगमचिन्त्यं च कूटस्थमचलं ध्रुवम् ॥३॥
संनियम्येन्द्रियग्रामं सर्वत्र समबुद्धयः ।
ते प्राप्नुवन्ति मामेव सर्वभूतहिते रताः ॥४॥

ye tv akṣaram anirdeśyam

avyaktaḿ paryupāsate

sarvatra-gam acintyaḿ ca

kūṭa-stham acalaḿ dhruvam

sanniyamyendriya-grāmaḿ

sarvatra sama-buddhayaḥ

te prāpnuvanti mām eva

sarva-bhūta-hite ratāḥ

ye — ti, kdo; tu — ale; akṣaram — toho, co přesahuje smyslové vnímání; anirdeśyam — neurčitého; avyaktam — neprojeveného; paryupāsate — plně se věnují uctívání; sarvatra-gam — všeprostupujícího; acintyam — nepochopitelného; ca — a; kūṭa-stham — neměnného; acalam — nehybného; dhruvam — ustáleného; sanniyamya — ovládající; indriya-grāmam — veškeré smysly; sarvatra — všude; sama-buddhayaḥ — stejně nakloněni; te — oni; prāpnuvanti — dosáhnou; mām — Mě; eva — jistě; sarva-bhūta-hite — pro blaho všech živých bytostí; ratāḥ — jednající.


Text

Ale ti, kteří se plně věnují uctívání neprojeveného, toho, co je neurčité, mimo dosah smyslového vnímání, všeprostupující, nepochopitelné, neměnné, ustálené a nehybné (neosobní pojetí Absolutní Pravdy) tím, že ovládají své smysly a jsou stejně nakloněni všem — kdo jednají pro blaho všech — Mě nakonec také dosáhnou.

Purport

Ti, kdo neuctívají Nejvyššího Pána přímo, ale snaží se dosáhnout téhož nepřímou metodou, nakonec také dospějí ke stejnému cíli, Sri Krsnovi. “Poté, co po mnoha zrozeních moudrý člověk poznal, že Vasudeva je vším, hledá útočiště u Mne.” To jsou Krsnova slova. Jakmile osoba po mnoha životech dospěje k úplnému poznání, odevzdá se Pánu Krsnovi. Přistupuje-li k Bohu způsobem uvedeným v tomto verši, musí ovládat smysly, sloužit všem a jednat pro blaho všech bytostí. Každý tedy musí vejít ve styk s Krsnou; jinak jeho realizace nebude dokonalá. Často se musí podrobit askezi v mnoha směrech, než se Mu úplně odevzdá.

Aby mohla živá bytost vnímat Nadduši v nitru sebe sama, musí ukončit smyslové činnosti, jako je pozorování, naslouchání, ochutnávání, práce a tak dále. Potom porozumí, že Nejvyšší Duše je všude. Jakmile to vnímá, nechová zášť vůči žádné jiné živé bytosti — nevidí rozdíl mezi člověkem a zvířetem, protože vidí duši, nikoliv to, co ji pokrývá. Pro obyčejného člověka je však praktikování této metody neosobní realizace velice obtížné.