ye tv akṣaram anirdeśyam
avyaktaḿ paryupāsate
sarvatra-gam acintyaḿ ca
kūṭa-stham acalaḿ dhruvam
sanniyamyendriya-grāmaḿ
sarvatra sama-buddhayaḥ
te prāpnuvanti mām eva
sarva-bhūta-hite ratāḥ
ye — ti, kdo; tu — ale; akṣaram — toho, co přesahuje smyslové vnímání; anirdeśyam — neurčitého; avyaktam — neprojeveného; paryupāsate — plně se věnují uctívání; sarvatra-gam — všeprostupujícího; acintyam — nepochopitelného; ca — a; kūṭa-stham — neměnného; acalam — nehybného; dhruvam — ustáleného; sanniyamya — ovládající; indriya-grāmam — veškeré smysly; sarvatra — všude; sama-buddhayaḥ — stejně nakloněni; te — oni; prāpnuvanti — dosáhnou; mām — Mě; eva — jistě; sarva-bhūta-hite — pro blaho všech živých bytostí; ratāḥ — jednající.
Ti, kdo neuctívají Nejvyššího Pána přímo, ale snaží se dosáhnout téhož nepřímou metodou, nakonec také dospějí ke stejnému cíli, Sri Krsnovi. “Poté, co po mnoha zrozeních moudrý člověk poznal, že Vasudeva je vším, hledá útočiště u Mne.” To jsou Krsnova slova. Jakmile osoba po mnoha životech dospěje k úplnému poznání, odevzdá se Pánu Krsnovi. Přistupuje-li k Bohu způsobem uvedeným v tomto verši, musí ovládat smysly, sloužit všem a jednat pro blaho všech bytostí. Každý tedy musí vejít ve styk s Krsnou; jinak jeho realizace nebude dokonalá. Často se musí podrobit askezi v mnoha směrech, než se Mu úplně odevzdá.
Aby mohla živá bytost vnímat Nadduši v nitru sebe sama, musí ukončit smyslové činnosti, jako je pozorování, naslouchání, ochutnávání, práce a tak dále. Potom porozumí, že Nejvyšší Duše je všude. Jakmile to vnímá, nechová zášť vůči žádné jiné živé bytosti — nevidí rozdíl mezi člověkem a zvířetem, protože vidí duši, nikoliv to, co ji pokrývá. Pro obyčejného člověka je však praktikování této metody neosobní realizace velice obtížné.