Ve čtyřicátém osmém verši této kapitoly jsme četli, jak Pán Krsna zakončil projevení své vesmírné podoby a oznámil Arjunovi, že ji není možné spatřit pomocí mnoha zbožných činností, obětí a tak dále. Zde použité slovo su-durdarsam vyjadřuje, že Krsnova dvouruká podoba je ještě důvěrnější. Vesmírnou podobu Krsny lze uvidět za předpokladu, že se činnosti, jako je askeze, studium Ved a filozofická spekulace, alespoň nepatrně obohatí oddanou službou. Je možné ji spatřit, i když nikoliv bez příměsi bhakti, jak již bylo vysvětleno. Výše než vesmírná podoba však stojí podoba Krsny se dvěma rukama, kterou je ještě těžší uvidět; dokonce i pro polobohy, jako je Pán Brahma a Pán Siva. Ti si přejí Nejvyššího spatřit a ve Srimad-Bhagavatamu je doloženo, že když měl být v lůně své matky Devaki, všichni polobozi z nebes přišli zázračného Krsnu navštívit. I když Ho v té době ještě neviděli, věnovali Mu pěkné modlitby a čekali, až se zjeví. Hlupák se Mu může vysmívat s tím, že Ho považuje za obyčejnou lidskou bytost, a místo Něho může ctít neosobní “něco” v Něm, ale to jsou jen nesmyslné pózy. Krsnu v Jeho dvouruké podobě si přejí vidět i polobozi, jako je Brahma a Siva.

Bhagavad-gita (9.11) rovněž učí: avajananti mam mudha manusim tanum asritah — pro hlupáky, kteří se Nejvyššímu Pánu vysmívají, Pán zůstává neviditelný. Krsnovo tělo je zcela duchovní, věčné a plné blaženosti, jak dokládá Brahma-samhita a Krsna samotný v Bhagavad-gitě. Jeho tělo se vždy liší od hmotných těl. Avšak pro osoby, jež zkoumají Krsnu čtením Bhagavad-gity a jiných védských písem, Krsna znamená potíž. Ten, kdo používá hmotný způsob zkoumání, Ho považuje za velkou osobnost dějin a velice učeného filozofa, ale stále je pro něj pouze obyčejným člověkem, který i navzdory úžasné moci musel přijmout hmotné tělo. Tito jedinci považují Absolutní Pravdu z konečného hlediska za neosobní, a proto se domnívají, že neosobní Nejvyšší přijal osobní podobu, která je spojená s hmotnou přirozeností. Toto je materialistické uvažování o Nejvyšším Pánu. Další úvaha o Krsnovi, kterou předkládají ti, kdo hledají poznání, je spekulativní — tito lidé spekulují také o Krsnovi a považují Ho za méně důležitého, než je vesmírná podoba Nejvyššího. Někteří si tedy myslí, že vesmírná podoba, kterou Krsna zjevil Arjunovi, je důležitější než Jeho osobní podoba. Osobní podoba Nejvyššího je podle nich jen pomyslná. Věří, že z konečného hlediska Absolutní Pravda není osoba. Avšak transcendentální způsob, jak poznat pravdu, je uveden ve čtvrté kapitole Bhagavad-gity: naslouchat o Krsnovi od autorit. To je skutečný védský způsob přijímání poznání a ti, kdo patří k védské posloupnosti, naslouchají o Krsnovi od autority. Tím, že o Něm naslouchají znovu a znovu, jim Krsna začne být velmi drahý. Již několikrát jsme hovořili o tom, že Krsnu halí Jeho energie yoga-maya. Krsna se nezjevuje komukoliv — vidět Ho může jen ten, komu se sám ukáže. Vedy to dokládají; Absolutní Pravdu může poznat odevzdaná duše. Transcendentalistovi se neustálým rozvíjením vědomí Krsny a oddanou službou mohou otevřít duchovní oči a před nimi se mu Krsna může zjevit. Toho nedosahují ani polobozi — i pro ně je tedy těžké poznat Krsnu. Pokročilí polobozi neustále doufají, že uvidí Krsnu v Jeho dvouruké podobě. Závěr zní, že i když spatřit Krsnovu vesmírnou podobu je velice obtížné a nepodaří se to všem, ještě těžší je poznat Jeho osobní podobu Syamasundary.