अनादिमध्यान्तमनन्तवीर्य-
मनन्तबाहुं शशिसूर्यनेत्रम् ।
पश्यामि त्वां दीप्तहुताशवक्त्रं
स्वतेजसा विश्वमिदं तपन्तम् ॥१९॥

anādi-madhyāntam ananta-vīryam

ananta-bāhuḿ śaśi-sūrya-netram

paśyāmi tvāḿ dīpta-hutāśa-vaktraḿ

sva-tejasā viśvam idaḿ tapantam

anādi — bez počátku; madhya — středu; antam — a konce; ananta — neomezená; vīryam — sláva; ananta — neomezené; bāhum — paže; śaśi — měsíc; sūrya — slunce; netram — oči; paśyāmi — vidím; tvām — Tebe; dīpta — planoucí; hutāśa-vaktram — oheň z Tvých úst; sva-tejasā — svou září; viśvam — vesmír; idam — tento; tapantam — rozpalující.


Text

Nemáš počátek, střed ani konec. Tvá sláva je neomezená. Máš bezpočet paží a slunce a měsíc jsou Tvé oči. Vidím, jak z Tvých úst vychází planoucí oheň a jak svou září spaluješ celý tento vesmír.

Purport

Šest druhů bohatství Nejvyšší Osobnosti Božství nemá meze. Zde i na mnoha jiných místech se některé popisy opakují, ale opakování popisů Krsnovy slávy není podle písem literárním nedostatkem. Je řečeno, že když je někdo zmatený, užaslý nebo prožívá silnou extázi, znovu a znovu opakuje svá slova. To v žádném případě není chyba.