Zde je důležité, že Krsna oslovuje Arjunu Gudakeso. Gudakesa je ten, kdo přemohl temnotu spánku. Ti, kteří spí v temnotě nevědomosti, nemohou pochopit, jak se Nejvyšší Osobnost Božství různými způsoby projevuje v hmotném a v duchovním světě. Arjuna je nad temnotou, a Osobnost Božství tedy přistupuje na to, že popíše své různé vznešené projevy.

Krsna nejprve Arjunovi říká, že prostřednictvím své první expanze v hmotném světě je duší tohoto vesmírného projevu. Před hmotným stvořením se Nejvyšší Pán skrze svou úplnou expanzi projevuje v podobě purusa-avatarů a od Něho vše začíná. Je tedy atmou (duší) mahat-tattvy, celkové hmotné energie. Mahat-tattva není příčinou stvoření — ve skutečnosti do ní vstupuje Maha-Visnu. On je duší. Když vstoupí do projevených vesmírů, projeví se dále v podobě Nadduše v každé živé bytosti. Máme zkušenost, že tělo živé bytosti existuje díky přítomnosti duše — bez ní se nemůže vyvinout. A hmotný projev se nemůže vyvinout, dokud do něho nevstoupí Nejvyšší Duše, Krsna. V Subala Upanisadě stojí: prakrty-adi-sarva-bhutantar-yami sarva-sesi ca narayanah — “Nejvyšší Osobnost Božství v podobě Nadduše setrvává ve všech projevených vesmírech.”

Tři purusa-avatarové jsou popisováni ve Srimad-Bhagavatamu. Líčí je rovněž Satvata-tantra: visnos tu trini rupani purusakhyany atho viduh. Nejvyšší Osobnost Božství se v tomto hmotném světě projevuje ve třech podobách — Karanodakasayi Visnua, Garbhodakasayi Visnua a Ksirodakasayi Visnua. Maha-Visnu neboli Karanodakasayi Visnu je popisován v Brahma-samhitě (5.47): yah karanarnava-jale bhajati sma yoga-nidram, Krsna, Nejvyšší Pán a příčina všech příčin, uléhá ve vesmírném oceánu v podobě Maha-Visnua. Nejvyšší Osobnost Božství je tedy počátkem tohoto vesmíru, udržovatelem vesmírných projevů a místem spočinutí veškeré energie.