V tomto verši je důležité slovo buddhi-yogam. V druhé kapitole Pán řekl Arjunovi, že mu již vysvětlil mnoho věcí a že ho zasvětí do buddhi-yogy. Zde je popsána. Buddhi-yogou se rozumí jednání s vědomím Krsny; to je nejvyšší úroveň inteligence. Buddhi znamená inteligence a yoga značí mystické činnosti či mystický způsob pozvednutí se. Pokud se někdo snaží vrátit domů, zpátky k Bohu, a začne se plně věnovat rozvíjení vědomí Krsny na úrovni oddané služby, jeho jednání se nazývá buddhi-yoga. Jde tedy o proces, který umožňuje dostat se ze zapletení charakterizujícího tento hmotný svět. Konečným cílem je Krsna. Lidé to však nevědí, a proto je pro každého důležitá společnost oddaných a pravého duchovního učitele. Všichni musí vědět, že cíl je Krsna, a když mají cíl určen, mohou pomalu ale jistě postupovat kupředu a nakonec ho dosáhnou.

Pokud někdo zná cíl života, ale je poután k plodům činností, jedná na úrovni karma-yogy. Když ví, že cílem je Krsna, ale rád se oddává myšlenkové spekulaci, pomocí které chce Krsnovi porozumět, jedná na úrovni jñana-yogy. A zná-li cíl a hledá Krsnu zcela na úrovni vědomí Krsny a oddané služby, pak provádí bhakti-yogu neboli buddhi-yogu, což je úplná yoga představující nejdokonalejší úroveň života.

Někdo může mít pravého duchovního učitele a hlásit se k duchovní organizaci, ale přesto nebýt natolik inteligentní, aby dosahoval pokroku. Ani to však není nepřekonatelná překážka — tehdy ho Krsna v nitru vede, aby k Němu mohl nakonec bez potíží dospět. Předpokladem je, že dotyčný neustále jedná vědom si Krsny a s láskou a oddaností vykonává nejrůznější služby. Měl by se věnovat nějaké práci pro Krsnu a tu konat s láskou. Pokud není oddaný dostatečně inteligentní, aby dosahoval pokroku na cestě seberealizace, ale je upřímný a odevzdaný činnostem oddané služby, Pán mu dává k pokroku příležitost a umožní mu, aby k Němu nakonec dospěl.